Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Návrh změn systému odměňování zaměstnanců ve vybrané společnosti
Zborovská, Marie ; Leoš, Slezák (oponent) ; Kruntorádová, Markéta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá systémem odměňování zaměstnanců ve společnosti GenAgro Říčany, a. s. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány cíle práce a způsob zpracování a po té teoretická část. Praktická část přechází na aplikaci zvolených metod na společnost a problém. Poslední část práce obsahuje navrhovaná řešení a možnosti zlepšení a rozšíření současného systému odměňování zaměstnanců.
Návrh změn systému odměňování zaměstnanců ve vybrané společnosti
Zborovská, Marie ; Leoš, Slezák (oponent) ; Kruntorádová, Markéta (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá systémem odměňování zaměstnanců ve společnosti GenAgro Říčany, a. s. V jednotlivých kapitolách jsou rozebírány cíle práce a způsob zpracování a po té teoretická část. Praktická část přechází na aplikaci zvolených metod na společnost a problém. Poslední část práce obsahuje navrhovaná řešení a možnosti zlepšení a rozšíření současného systému odměňování zaměstnanců.
Stres matek na rodičovské dovolené z návratu do zaměstnání
PODROUŽKOVÁ, Nikola
Cílem práce je popsat faktory ovlivňující stres matek na rodičovské dovolené z návratu do zaměstnání. S návazností na uvedený cíl byla stanovena výzkumná otázka: Jaké sociodemografické faktory ovlivňují stres matek na rodičovské dovolené z návratu do zaměstnání? Na základě výzkumné otázky byly stanoveny následující hypotézy: H1: Matky, které mají nižší dosažené vzdělání, jsou stresovány více než matky s vyšším dosaženým vzděláním. H2: Matky, které žijí na vesnici, jsou stresovány více než matky žijící ve městě. H3: Mladší matky na rodičovské dovolené jsou stresovány z návratu do zaměstnání více než starší matky na rodičovské dovolené. Pro dosažení cíle byla vybrána strategie kvantitativního výzkumu. Výzkum byl realizován pomocí metody dotazování prostřednictvím standardizovaného dotazníku, který se skládal z vlastních otázek a České verze Škály vnímaného stresu. Dotazník byl zveřejněn pouze v elektronické podobě na internetových stránkách, kde se ženy na rodičovské dovolené sdružují. Výzkumný soubor celkem tvořilo 714 matek na rodičovské dovolené, které žijí na Vlašimsku. Analýza dat byla vyhodnocena pomocí popisné statistiky v programu MS Excel. Následné testování hypotéz bylo provedeno ve statistickém programu SPSS Statistics. Výzkum ukazuje, že u první hypotézy je výsledkem slabá korelace. Hypotéza je tedy podpořena. Matky, které mají nižší dosažené vzdělání, jsou stresovány více než matky s vyšším dosaženým vzděláním. U druhé hypotézy byl pro vyhodnocení využit t-test pro dva nezávislé výběry. Z výsledků je patrné, že zde není statisticky významný vztah. V poslední - třetí - hypotéze byly testovány dvě proměnné a výsledek ukázal, že zde není statistiky významný vztah. Výstupy z výzkumu by mohly přispět k většímu porozumění matkám na rodičovské dovolené, které se stresují z návratu do zaměstnání. Ženy by se měly naučit více se orientovat v možnostech, které mají, a zaměstnavatelé přizpůsobit pracovní podmínky a umožnit práci matkám na rodičovské dovolené alespoň na částečný úvazek, aby byl jejich nástup do zaměstnání po skončení rodičovské dovolené snazší. Přínosem by také mohla být zpětná vazba pro úřady práce, které tyto matky registrují, případně pro samotné respondentky či pro další subjekty zabývající se Zákonem o státní sociální podpoře a Zákoníkem práce.
Ženy ve vedoucích funkcích
KASTNEROVÁ, Tamara
Práce je rozdělena do dvou částí: teoretická a praktická. Teoretická si klade za cíl popsat situaci žen v průběhu lidských dějin ve světě a v české společnosti, jaké měly v jednotlivých etapách postavení, roli, co měly za úkol. Objevují se zde i počátky prosazování žen. Dále se tato část věnuje problematice genderu a rovnosti mužů a žen v současnosti na trhu práce. Praktickou část tvoří dotazníkové šetření, jehož cílem je zjistit, jak se ženy ve své funkci cítí, jak ji vnímají, jak zvládají svůj profesní a soukromý život. Samotný výzkum se týkal žen ve vedoucích funkcích v Karlovarském kraji. V přílohové části najdeme čtyři významné ženy v různých historických etapách. Jsou to Polyxena z Pernštejna, návrhářka Coco Chanel, anglická královna Alžběta II. a bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová, u které je přiložen i rozhovor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.